Ostrucha křivočará

Zajímavou tažnou rybou velkých toků je ostrucha křivočarý, pronikající až do Odry a slovenských a karpatských přítoků Dunaje.

Její tělo má zajímavou nožovitou podobu, ze strany velmi šikmo vzhůru rozeklaná ústa mají postavení horní, hřbetní ploutev je krátká, dozadu posunutá, prsní ploutve velmi dlouhé, ostře zakončené, břišní malé, řitní ploutev e velmi dlouhá, ale nízká (obr. 60). Nejnápadnější znak ostruchy je však několikrát ve svém průběhu zvlněná postranní čára vytvářející ostrou hranu na bocích. Ze stran je tělo silně oploštělé, hřbet rovná, břišní obrys rovnoměrně vyklenutý.

H 3/7 – 8, P 1/15, B 2/7, Ř 3/26 – 29, O 19,

Š 14 – 15 (100 – 108) 5 – 6,       Zp 2,5 – 5,2.

Ostrucha je rybou bradických vod a lagun Baltického, Černého i Kaspického moře, zdržuje se převážně poblíž hladiny a v době rozmnožování proniká proti proudu až do slezských řek, slovenských i karpatských přítoků Dunaje a je podle Mahenových pozorování hojnějším zjevem v Dunaji u Komárna, ale i v Dolní Moravě, nežli se myslelo. Dokonce pronikne ojediněle i do Dyje. Tento údaj Mahenův by však vyžadoval novějšího dokladu. Letos byl menší kus chycen u Břeclavi.

Dorůstá 25 – 40 cm délky, jikernačky bývají vždy o něco větší než mlíčníci a kladou až 100 000 jiker, které upevňují na rostliny mělčin, obvykle v květnu a červnu.

Potravu tvoří drobná zvířena, plankton, hmyz spadlý na vodu, v mládí i rostlinné části, příležitostně uchvacují starší jedinci i rybky. Soupeří v potravě s ouklejí, jesenem a bolenem.

Maso ostruch je měkké, plné kostiček, málo chutné, takže spolu s nepravidelným výskytem, omezeným jenom na dolní pásmo některých největších toků, vylučuje rybu ze seznamu hospodářsky významných. V jižním Rusku slouží šupiny ostruch k výrobě rybího stříbra na umělé perly.

Odpovědět

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.