Ručejník duhový

Zajímavou kaprovitou rybou proudivých řek dunajské oblasti je růčejník duhový, vynikající štíhlým tělem a tvarem dosti se podobající proudníkovi. Druhová samostatnost byla mu mnohými autory upírána. Roule upozorňuje na konstantní pigmentaci břišní, kterou se blíží ostroretkám (s nimiž se někdy kříží) a je pro udržení druhové samostatnosti. Hlava je široká, kuželovitá, s nápadně velkýma očima, otvor ústní má střední postavení- prsní a břišní ploutve jsou zřetelně zakulacené, hřbetní ploutev vysoká a začíná nad břišními ploutvemi, ocasní hluboce vykrojená.

H 2/8, P 1/13 – 14, B 2/8, Ř 3/8 – 9, O 19.                     Zp 2,5 – 5,2.

Požerákové zuby ručejníka se velmi podobají tlouštímu typu a v rozestavení i počtu se u jednotlivých ryb dosti liší.

Zbavením je ručejník duhový jednou z nejkrásnějších kaprovitých ryb. V době tření se samečci odívají černým, fialově zahrávajícím podélným pruhem nad postranní čarou, která se táhne od nosu až k ocasní ploutvi. Po tření pruh sice bledne, ale úplně nemizí nikdy. Všechny ploutve jsou u svých kořenů v době tření oranžově žluté, mimo dobu rozmnožování bledší.

Ručejník dorůstá 20 cm délky a 50 g váhy a je hojně rozšířen téměř ve všech horských přítocích dunajských.

Vyhledává s oblibou proudivá místa s kamenitým a písčitým dnem. Je družnou, v hejnech žijící rybkou, živící se drobnou zvířenou dna, planktonem i menším suchozemským hmyzem padajícím na vodu.

Tře se v březnu až květnu v proudech s hrubě štěrkovitým dnem.

Hospodářský význam nemá, používá se ho jako nástrahy při lovu dravých ryb, příležitostně se uplatňuje ve výživě hlavatek.

Odpovědět

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.