Koruška mořská
Jmenují jí také řepachou. Je málo podobná běžným druhům našich lososovitý ryb. Tuková ploutvička však ji spolehlivě k nim přiřazuje. Z osobitých znaků je třeba jmenovat mohutnou spodní čelist přesahující horní a dávající tlamce postavení horní (obr. 82). Patro opatřeno silnými zuby, radličná kost pokřivená s několika velmi dlouhými, hákovitými zuby.
H 3/7 – 8, P 1/9 – 10, B 2/7, Ř 3/11 – 13, O 19.
Šupiny jsou nápadně velké, ale bez lesku, hřbetní část těla modrozelená, skoro průhledná.
Dorůstá skrovných rozměrů 10 – 30 m a váhy 50 g, tře se v březnu až květnu, při čemž se samci odívají svatební vyrážkou a obě pohlaví táhnou po odchodu ledu proti vodě do řek. Pronikla dříve až do horního toku Nisy a Odry, o jejím výskytu v dnešní době nejsou bližší údaje. Pohlavní zralost se dostavuje u dvouletých, někdy dokonce již jednoletých kusů. Jikry, veliké 1 mm, jsou vytírány na písčitém dnu v celých shlucích a větší jikernačky jich produkují až 50 000. Ve třetím roce většina korušek hyne, (nápadná krátkověkost) a jenom některé dosahují až 8 let stáří. Živí se drobnou potravou, planktonem, později drobnými rybkami i vlastními potomky. Místy, kde je hromadně ve velkém množství při tahu do řek lovena, má hospodářský význam. Maso sice páchne po okurkách, ale je dosti ceněno. V jezerech je koruška důležitou potravou dravých ryb, zvláště candátů.