Ryba v živočišné soustavě
Sledujeme-li postavení ryb v živočišné soustavě, docházíme k nejnižším obratlovcům, kteří se od svých dávných předků valně neliší. Zdokonalování jejich ústrojů i zevních tělesných znaků nepokročilo mnoho od stavu nalezeného u zkamenělých ryb, které jsou zároveň nejstaršími obratlovci.
Podle Augusty a Remeše se první zbytky ryb nalézají v dementech spodnosilurských moří, hojnější jsou již ve svrchnosilurských mořích a devonská moře se stala kolébkou náhlého rozvoje mnoha starobylých rybích skupin. Paleontologové objevili dokonce i svědectví o životě a katastrofách, které potkávaly pravěké ryby, jak krásně ukazuje příklad sleďovité rybky Clupea minuta, vyhozené vlnami na břeh třetihorního moravského moře, s křečovitou, smrt zadušením prozrazující polohou těla (nález je ve sbírkách Mor. Zemského musea v Brně).
Ryby kostnaté, které dnes ve vnitrozemských středoevropských vodách převládají, počínají se objevovat v triasovém útvaru. Před nimi v permském útvaru bylo již hojně zástupců příbuzných ryb kostnatých. Nejprve ostnoploutvých a sleďovitých. V nejmladších vrstvách křídy byli nalezeni zástupci ryb měkkoploutvých. Z miocénních třetihorních vrstev známe druhy již zcela podobné dnešním rybám.
Žijících druhů ryb je popsáno na 8000.
V dnešním živočišném systému řadíme ryby do druhé podříše zvířat mnohobuněčných (Metazoa), do sedmého kmene tvorů opatřených strunou hřbetní (Chordata), třetího podkmene obratlovců (Vertebrata). Také druhý podkmen, obratlovci kruhoústí (Cyclostomata), bývá obvykle, ne ovšem zcela správně, přiřazován k rybám.
Zástupci vlastních ryb našich sladkých vnitrozemských vod patří do podtřídy kostnatých ryb (Teleostei), které ještě dále dělíme ve dvě základní skupiny:
a) Vzdušnohrdlé (Physostomi),
b) Různoploutvé (Physoclisti).
První se vyznačují pozoruhodným znakem. Jejich plynový („Vzdušný“) měchýř je kanálkem spojen s jícnem. Téměř všechny sladkovodní ryby patří k této první skupině treskovité a koljuškovité ryby ze skupiny různoploutvých nemají plynový měchýř spojen s jícnem.
Všeobecně označujeme ryby různotepelnými (poikilotherními) obratlovci vázanými trvale k životu ve vodě, v níž dýchají žábrami. Pohybují se pomocí silného svalstva a končetin vytvořených v podobě párových ploutví, kromě nichž se na rybím těle vyskytují ještě i ploutve nepárové. Kůže je obvykle kryta šupinami, které je nutno považovat za přetvořené ploché kosti. Srdce ryby je jednoduché, tvořené jednou komorou a předsíní rozmnožování se děje jikrami (vajíčky), vypuzovanými v době zralosti z těla samice a oplozovanými po vytření ve vodě chámovými buňkami, které k nim vypouštějí samci v podobě bělavého mlíčí. Vývoj rybího zárodku probíhá bez vytvoření blány ovčí a močové, čímž se odlišují ryby v systému od výše řazených obratlovců.
Názvosloví ryb je v naší mateřštině hodně neustálené a v mnohém neodpovídá požadavkům, jež klademe na moderní nomenklaturu. V předchozích letech lze zaznamenat několik pokusů o zavedené jazykově i vědecky správných názvů, které mohly čerpat i z bohatého fondu lidských označení ryb (viz i I. Vydání této knihy), značná konzervativnost odborné veřejnosti však zabránila jejich uskutečnění. Správná a v duchu jazyka odpovídající nomenklatura je však základem didaktických o badatelských snah, a brněnští zoologové svolali proto v květnu letošního roku poradu, která vytříbila předběžný návrh Hrabětův. Zoologický sjezd v Opavě měl jako pracovní úkol koordinaci vypracovaného názvosloví s Štěpánkovým návrhem. Podáváme přehled těchto nových nebo opravených jmen ryb v pořadí, jak je probírají kapitoly této knihy, aby si je zájemci osvojili. Sám jsem jich z technických důvodů nemohl ještě důsledně použít. Slovenského názvosloví Feriancova se v knize již běžně užívá, i když si vyžádá ještě dodatečných úprav.
Dosavadní označení Nové
- Okoun říční okoun říční
- Candát obecný candát obecný
- Candát východní candát východní
- Ježdík obecný ježdík obecný
- Ježdík žlutý ježdík žlutý
- Drsek obecný drsek větší
- Drsek menší drsek menší
- Okoun pstruhový okounek pstruhový
- Slunečnice obecná slunečnice pestrá
- Vrkanka obecná vrkanka obecná
- Vrkanka karpatská vrkanka pásoploutvá
- Hlaváč skvrnitý býček svrnitý
- Mník obecný mník obecný
- Koljuška ostnitá koljuška ostnitá
- Sumec obecný sumec velký
- Sumeček zakrslý sumeček zakrslý
- Kapr obecný kapr obecný
- Karas obecný karas obecný
- Lín obecný lín obecný
- Řízek obecný hrouzek obecný
- Řízek hvězdář hrouzek dlouhovousý
- Řízek Kesslerův hrouzek Kesslerův
- Řízek Belingův hrouzek Belingův
- Řízek Fričův hrouzek Fričův
- Řízek karpatský hrouzek karpatský
- Parma obecná parma obecná
- Parma karpatská parma jižní
- Střevle obecná střevle potoční
- Ostroretka stěhovavá ostroretka stěhovavá
- Podoustev podoustev nosatá
- Jesen obecný jesen nížinný
- Tloušť tloušť obecný
- Proudník proudník horský
- Ručejník horský ručejník duhový
- Plotice obecná plotice obecná
- Plotice lesklá plotice lesklá
- Perlín perlín rudoploutvý
- Slunka slunka obecná
- Hořavka hořavka duhová
- Ostrucha křivočará ostrucha křivočará
- Cejn velký cejn velký
- Cejn siný cejn siný
- Cejn perleťový cejn perleťový
- Cejn jezerní ?
- Cejn malý cejnek malý
- Bolen bolen dravý
- Ouklej obecná ouklej obecná
- Ouklej bradatá ouklej lesklá
- Ouklej pruhovaná ouklej pruhovaná
- Pískoř pískoř pruhovaný
- Mřenka obecná mřenka mramorová
- Sykavec obecný sekavec písečný
- Sykavec horský sekavec horský
- Úhoř obecný úhoř říční
- Štika obecná štika obecná
- Tmavec jezerní blatňák
- Losos obecný losos obecný
- Pstruh obecný pstruh obecný
- Pstruh duchový pstruh duhový
- Siven alpský siven alpský
- Siven potoční siven potoční
- Hlavatka hlavatka podunajská
- Lipan lipan podhorní
- Maréna velká síh maréna
- Koruška smrdutá koruška mořská
- Jeseter malý jeseter malý
- Mihule říční mihule říční
- Mihule menší mihule potoční