Slunečnice pestrá
Často užívaným jménem pro slunečnici pestrou, nejmenší ze zdomácnělých okounovitých ryb, je také název okounek pestrý. Náleží k čeledi Cantrarchidae, rozšířen svými rody v stejné oblasti jako okounek pstruhový. Liší se od něho nápadně kratším, vysokohřbetým tělem. Tlama je malá, spíše horního postavení, neboť dolní čelist jí značně přesahuje. Hlava je asi 3x obsažena v délce těla. Na skřeli nacházíme okrouhlý lalůček s černou skvrnou.
Prsní ploutve slunečnice pestré odstupují v linii procházející nahoře začátkem hřbetní ploutve a jsou nápadně dlouhé ostnatá část hřbetní ploutve je delší než měkká, ostny jsou však kratší nežli měkké paprsky.
Vzorec paprsků:
H 10/11-12, P 11-14, B 1/5, Ř 3/8-12, O 19.
Šupiny jsou hřebenité, zoubkování je však velmi krátké. Pokrývají i skřele a vstupují až pod oko.
Zbarvení má olivově zelené odstíny, na bocích modravé s kruhovitými červenými, hnědě ovroubenými skvrnami. V době tření se objevují zvlášť skvostné barvy, neboť šupiny svítí opalizujícím, modravě zelenožlutým leskem. Boky jsou zdobeny oranžovými skvrnami. Břicho je zažloutlé; prsní, břišní a řitní ploutve oranžové.
Ve své domovině je slunečnice rybou klidných hlubších vod, v létě se zdržuje výše, na zimu ustupuje do hlubin.
Živí se dostupnou drobnou potravou, malými rybami a povážlivě drancuje trdliště jiných ryb, na nichž dychtivě požírá jikry.
Tře se v květnu a červnu, když se voda náležitě oteplila. V hloubce 0,5 m vyhrabává v písku jamku až 30 cm širokou a nakladené jikry i potěr pečlivě hlídá.
Pestré tyto rybka snášejí sice nízké teploty vody našeho zimního období, ale k prudké změně teploty voda, k náhlému ochlazení jsou podle Dvořákových pozorování velmi choulostivé.
Kocem minulého století byla slunečnice přivezena jako okrasná rybka do Francie a Německa, kde se stala oblíbenou akvarijní rybou, nasazovanou též i do volných vod, v nichž se jí dobře dařilo, takže vznikly obavy, že hubením jiker sníží stav ušlechtilých ryb. Plančic uvádí, že v roce 1910 byla přivezena jako ozdobná rybka na panství našické, kde se úžasně rozmnožila, pronikla i do všech tlní dunajských, do Drávy, takže dnes všechny vody Slavonie jsou sunčanice (jak ji zde jmenují) plné. V rybnících se z ní stal velmi vážný konkurent ušlechtilých chovných ryb.
K nám pronikla zajímavým způsobem. Při nakupování kapřích násad z Jugoslávie byla s nimi nepozorovaně přivezena do třeboňských rybníků a tam se dobře rozmnožila. Poněvadž se s ní rybáři pojednou setkávali i v jiných vzdálených vodách, bylo vysloveno podezření, že jikry roznáší vodní ptactvo a přispívá tak k jejímu šíření.
Poněvadž slunečnice dorůstá sotva větší délky nežli 15 cm a váhy je 100 – 150 g a vážně poškozuje rybí jikry, bylo by velmi neprozíravé podporovat její další výskyt v našich vodách; je třeba, aby ji rybáři hubili všude, kde ji uloví, neboť není cenným rybím přínosem pro naše vody. Naopak by při hojnějším výskytu mohla ohrožovat přirozené rozmnožování cenných druhů ryb.