Slunečnice pestrá

Často užívaným jménem pro slunečnici pestrou, nejmenší ze zdomácnělých okounovitých ryb, je také název okounek pestrý. Náleží k čeledi Cantrarchidae, rozšířen svými rody v stejné oblasti jako okounek pstruhový. Liší se od něho nápadně kratším, vysokohřbetým tělem. Tlama je malá, spíše horního postavení, neboť dolní čelist jí značně přesahuje. Hlava je asi 3x obsažena v délce těla. Na skřeli nacházíme okrouhlý lalůček s černou skvrnou.

Prsní ploutve slunečnice pestré odstupují v linii procházející nahoře začátkem hřbetní ploutve a jsou nápadně dlouhé ostnatá část hřbetní ploutve je delší než měkká, ostny jsou však kratší nežli měkké paprsky.

Vzorec paprsků:

H 10/11-12, P 11-14, B 1/5, Ř 3/8-12, O 19.

Šupiny jsou hřebenité, zoubkování je však velmi krátké. Pokrývají i skřele a vstupují až pod oko.

Zbarvení má olivově zelené odstíny, na bocích modravé s kruhovitými červenými, hnědě ovroubenými skvrnami. V době tření se objevují zvlášť skvostné barvy, neboť šupiny svítí opalizujícím, modravě zelenožlutým leskem. Boky jsou zdobeny oranžovými skvrnami. Břicho je zažloutlé; prsní, břišní a řitní ploutve oranžové.

Ve své domovině je slunečnice rybou klidných hlubších vod, v létě se zdržuje výše, na zimu ustupuje do hlubin.

Živí se dostupnou drobnou potravou, malými rybami a povážlivě drancuje trdliště jiných ryb, na nichž dychtivě požírá jikry.

Tře se v květnu a červnu, když se voda náležitě oteplila. V hloubce 0,5 m vyhrabává v písku jamku až 30 cm širokou a nakladené jikry i potěr pečlivě hlídá.

Pestré tyto rybka snášejí sice nízké teploty vody našeho zimního období, ale k prudké změně teploty voda, k náhlému ochlazení jsou podle Dvořákových pozorování velmi choulostivé.

Kocem minulého století byla slunečnice přivezena jako okrasná rybka do Francie a Německa, kde se stala oblíbenou akvarijní rybou, nasazovanou též i do volných vod, v nichž se jí dobře dařilo, takže vznikly obavy, že hubením jiker sníží stav ušlechtilých ryb. Plančic uvádí, že v roce 1910 byla přivezena jako ozdobná rybka na panství našické, kde se úžasně rozmnožila, pronikla i do všech tlní dunajských, do Drávy, takže dnes všechny vody Slavonie jsou sunčanice (jak ji zde jmenují) plné. V rybnících se z ní stal velmi vážný konkurent ušlechtilých chovných ryb.

K nám pronikla zajímavým způsobem. Při nakupování kapřích násad z Jugoslávie byla s nimi nepozorovaně přivezena do třeboňských rybníků a tam se dobře rozmnožila. Poněvadž se s ní rybáři pojednou setkávali i v jiných vzdálených vodách, bylo vysloveno podezření, že jikry roznáší vodní ptactvo a přispívá tak k jejímu šíření.

Poněvadž slunečnice dorůstá sotva větší délky nežli 15 cm a váhy je 100 – 150 g a vážně poškozuje rybí jikry, bylo by velmi neprozíravé podporovat její další výskyt v našich vodách; je třeba, aby ji rybáři hubili všude, kde ji uloví, neboť není cenným rybím přínosem pro naše vody. Naopak by při hojnějším výskytu mohla ohrožovat přirozené rozmnožování cenných druhů ryb.

Odpovědět

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.