Ouklej pruhovaná
Ouklej pruhovaná není u nás tak hojnou jako ouklej obecná. Frič pro ni uvádí v Českých rybách také jméno „čorek“, dnes však patrně již zcela zapomenuté.
Tělo je mnohem širší a kratší nežli u oukleje obecné a nikdy mu nechybí typický znak v podobě nápadného, tmavého pruhu, táhnoucího se na postranní čarou a vystupujícího zvlášť zřetelně v době tření. Postranní čára je z obou stran sledována protáhlými, v úzké pruhy uspořádanými tmavými skvrnami. Nad postranní čarou je několik řad trojúhelníkových, černých skvrnek.
Tlama má na rozdíl od ostatních našich ouklejí postavení střední a ze strany vybíhá jen povlovně vzhůru (u oukleje obecné strmě).
H 2 – 3/7 – 8, P 1/14, B 1-2/7 – 8, Ř 3/12 – 17, O 19,
Š 9 (44 – 51) 4 – 5, Zp 2,5 – 5,2 nebo 2,5 – 4,2.
Horní, hřbetní části těla jsou hnědavé, boky a břicho bílé, stříbřité. Prsní, břišní a řitní ploutve při kořeni oranžové, ocasní je hluboce vykrojená.
Frič uvádí ouklej pruhovanou jenom z Vltavy, sám jsem se s ní setkal hojněji jen v Otavě, a to již v lipanovém pásu a v Olši u Třince, Oliva ji našel v 6eletavce, Kocábě, Bojovském potoce.Počínaje lipanovým nebo dolní hranicí pstruhového pásma, nebude patrně chybět v žádné z našich řek.
Dorůstá podobných velikostí jako ouklej obecná, nedosahuje však patrně těch největších délek (20 cm), které známe u její hojnější příbuzné.
Potravu tvoří v mládí převážně plankton, později hmyz a drobnější zvířena dna.
Rozmnožování se děje v dubnu až červnu na mělčích, štěrkovitých proudech. Smíškem vyšetřené 4 a 5leté kusy, 11 – 13 cm dlouhé, z řeky Rimavy měly ve vaječnících 4 200 – 7 756 jiker.
Nemá v našem rybářství vůbec významu.