Podoustev nosatá
Do skupiny obyčejnějších kaprovitých ryb je třeba řadit i podoustev, které rybáři jsou zvyklí říkat „paroustev“, jak ji jmenuje vedle prvního jména Frič.
Upomíná sice poněkud na cejny, ale tělo má již mnohem nižší, protáhlejší. Ocasní ploutev je hluboko vykrojená se zahrocenými konci, z nichž spodní bývá někdy delší nežli horní. Velmi typické je zakončení hlavy, takže není zapotřebí zaměňovat ji s ostroretkou, jak se zejména na Moravě obvykle děje.
Čenich podouste je vysoký, rovně seseknutý, pysky silné, masité, horní přečnívá vždy dolní, kdežto u ostroretky, jak její jméno samo naznačuje, jsou pysky zcela úzké, ostré. Tlama podoustve je poměrně malá, dolního postavení, ze strany téměř vodorovně rozeklaná, u ostroretky strmá, značně přečnívá zaobleným rypcem. Tělo podoustve je zploštělé, skoro 4krát tak dlouhé jako vysoké. Na postranní čáře lze napočítati 58 – 61 šupin, šupiny za hřbetní ploutví tvoří ostrou hranu.
H 3/8, P 1/15, B 2/9 – 10, Ř 2 – 3/17 – 20, O 19.
Š 9 – 10 (58 – 61) 5 – 6, Zp 5 – 5.
Hřbetní část těla podoustve je šedomodrá nebo hnědomodrá, boky a břicho stříbřité. Hřbetní a ocasní ploutve jsou šedé, namodralé, břišní a řitní žlutavé nebo načervenalé, prsní u kořene oranžové, řitní má černou ovrubu.
Podoustev je dosti rozšířenou rybou v dolních, klidnějších tocích řek, ráda však vytahuje i do proudivějších částí, zejména pod jezy, kde obvykle lze ulovit nejtěžší kusy. S velkou vodou odchází pravidelně níže, ale opět se pozvolna vrací na stará stanoviště, nebrání-li ji v tom výšky vodních staveb. Vyžaduje již prostornějšího a hlubšího koryta, takže se s ní shledáváme teprve v nižších částech parmového pásma a běžně v pásmu cejnovém.
Dosahuje obvykle 0,5 – 1 kg váhy a 25 – 35 cm délky, do 2 kg jsou však úlovky také známy a velmi vzácně byly zjištěny i kusy 50 cm dlouhé a 3 kg těžké.
Hlavní složku potravy tvoří zvířena dna, k jejímuž sbírání má podoustev dobře uzpůsobenou tlamu spodního postavení.
Tře se v ohromných hejnech v mírnějších proudech na štěrkovitém dnu v květu a v červnu. Zbarvení dospělých kusů v době tření se zajímavě mění, nabývajíc umouněného, černavě hedvábného vzezření na hřbetě a bocích. Hrdli, hruď spodina ocasu, pysků, sudé ploutve svítí oranží až okrovou žlutí. Je to zcela osobitý svatební šat, který po tření brzy opět zcela mizí.
V dutině břišní nalezl Frič u podosutví cizopasné vlasovce krvavého (Ichthyoema sanguineum), v zaživadlech vrtějše a motolice.
Maso podouství je velmi chutné a dopomáhá této rybě k dosti významnému postavení v říčním a sportovním rybářství.
Doba hájení v Čechách 15. III až 15. VI., nejmenší míra 25 cm, na Moravě 30 cm.
V dolní Moravě se vyskytuje vzácně podoustev čili cejn jezerní (Abrami melanops Heck.), velmi podobná naší podoustvi, o níž je podrobnější zmínka mezi cejny.