Sekavec horský
Popsán Karamanem, který vyslovil domněnku, že kromě balkánských řek dunajské oblasti (Vadar aj.) žije ještě i v severnějších přítocích Unaje. Vladykov ho skutečně nalezl v karpatských řekách a popsal jako nový druh (Cobitis Montana), ač byl Záleským upozorněn na totožnost s Karamanovým objevem. I předpověď o rozlehlejším areálu rozšíření sekavce horského se splnila. V roce 1943 objevil tento druh Záleský v řece Bečvě u Lipníka a ukázal tím zároveň, jak cenné poznatky je u nás ještě možnost získat o rozšíření ryb, které ucházely pozornosti nebo nebyly vůbec v některých povodích a řekách studovány a určovány.
Delšími vousky, větší tlamkou a velmi nápadným, silně vyvinutým podočním trnem liší se sekavec horský od našeho druhu. Podle Záleského jsou velmi nápadnými rozlišovacími znaky i zbarven a kresba těla. Na hřbetě jsou příčné, tmavé pruhy (obecný je na hřbetě jemně skvrnitý). Mezi ploutví hřbetní a ocasní je zřetelná bledší kožní hrana. Pod ní směrem k břichu jsou tmavé skvrnky a pak velké čtverhranné skvrny v řadě, jichž bývá vždy méně než 10. U kořene ocasní ploutve nacházíme dvě tmavé skvrny, které nevyblednou ani tehdy, když boky zcela zesvětlují (obr. 65).
Základní barva těla je žlutá, zmíněný větší otvor ústní a silně vyvinutý podoční trn dokreslují stručný popis.
H 2 – 3/7, P 1/7 – 8, B 1/5 – 6, Ř 2 – 3/5, O 14,
V Bečvě byl sekavec nalezen pod jezem, takže jeho nároky na velký obsah kyslíku ve vodě a písčité dno vhodné k zavrtávání jsou zřejmé. Způsobem života se jinak bezpochyby valně neliší od našeho sekavce obecného.