Tloušť obecný
Velmi známou rybou, zaměňovanou však někdy u menších kusů s proudníkem je tloušť neboli kleně. Na Moravě je obvykle označována jelcem, ač toto jméno patří po právu proudíkovi.
Je nápadný nízkou, ale v čelní části neobyčejně širokou hlavou (obr. 58) a široce rozeklanou tlamou středního postavení. Při pozorování z profilu vybíhá tlama šikmo vzhůru, pysky jsou široké, masité. Tělo tlouště je válcovité, kryté velkými, pevně sedícími šupinami. Jejich černé ovroubené vytváří na těle jakési síťování.
H 3/8 – 9, P 1/16 – 17, B 2/8, Ř 3/7 – 9, O 19,
Š 7-8 (43 – 49) 3 – 4, Zp 2,5 – 5,2.
Hřbet tloušťů bývá černozelný nebo hnědozelený. Boky žlutavě stříbřité, břicho bělavé, nebo nažloutlé. Prsní ploutve žluté nebo slabě načervenalé, břišní a řitní výrazně červené. Rovněž duhovka oka bývá narůžovělá, častěji však mosazně žlutá s temnějšími skvrnami. Na žábrách tlouště vidíme někdy nažloutlé až nazlátlé nádechy.
Tloušť je u nás téměř ve všech vodách zcela hojnou rybou. Proniká vysoko do pstruhových vod, velmi hojný je v lipanovém a ostatních, níže ležících rybích pásmech. Často vniká i do průtočných rybníků. V přehradách je běžnou rybou, zvláště při ústí potoků a řek.
Je velmi plachou a opatrnou rybou, takže se udrží v nejrůznějších životních prostředích. S oblibou se zdržuje i pod vyústěním kanálů do řek. Velmi rád má drobné, blízké úkryty pod kameny, podemletými břehy a v kořenech stromů zasahujících do vody.
Tloušť dorůstá obvykle 0,5 – 0,75 kg váhy, nejsou však vzácností kusy těžší vyznačujících se nápadně vysokým tělem. Byly spolehlivě zaznamenány úlovky 2 – 4 kg těžkých tloušťů, dlouhých až 60 cm. Ve vyšších částech řek s menším výběrem potravy ovšem obyčejně nepřerůstá hranici 0,5 – 0,75 kg, i když dosáhl značnějšího stáří.
Mladí tloušti se zdržují rádi i v mělčích malých potocích a odplouvají později do prostornějších řek.
Od dubna do června se shromažďují dospělí (do druhého až třetího roku) tloušti na mělkých, proudivých místech ke tření a stahují také rádi do menších přítoků. Samci dorůstají třecí vyrážku na hlavě a svítivě červené barvy ploutví. Samice klade 50 000 – 100 000 jiker.Jednou jsem napočetl u 0,85 kg těžké jikernačky dokonce 108 000 jiker. Rozmnožování tloušťů je velmi silné, takže jsou všude hojní a tvoří obvyklou potravu dravých ryb.
Dlouho do zimy a v mírnějších zimách téměř bez přestávky jsou tloušti čilí a hledají potravu stále. Tloušť náleží totiž k nejžravějším rybám.
V mládí hledají drobnou zvířenu, uchvacují i semena rostlin, která voda přináší, a s přibývající velikostí zvětšují svoji hltavost. V žaludcích tloušťů lze nalézt červy, měkkýše, a larvy hmyzu. Hmyz uchvacují i u hladiny po způsobu pstruhů, avšak opatrněji. Starší tloušť loví dychtivě rybky, raky a ani myš nebo žába, neopatrně přes vodu plovoucí, mu neunikne.
V pstruhových vodách požírá tloušť i jikry, a není tu proto trpěn, neboť se kromě těchto přímých škod uplatňuje nepříznivě i tím, že ubírá pstruhům a lipanům mnoho potravy. Právem počítáme tlouště k všežravým a nejnenasytnějším rybám, neboť prohledává i odpadky kanálů a nepohrdne ani rostlinnou potravu a ovocem. Na horní Dyji jsem pozoroval tlouště uchvacující dychtivě i vrbové jehnědy, které vítr setřásl do vody.
Na žábrách tloušťů nalezl Frič cizopasného ráčka světloočku štíhlou (Lamproglaena pulchella) a v zažívací rouře se pravidelně setkáváme s tasemnicemi, květovci a vrtějši.
Význam tlouště v našem rybářství je dosti značný. Pstruhovém pásmu je škůdcem, jinde vítanou potravou dravých ryb a vděčnou rybou sportovní. K jeho přelstění je ovšem třeba jemného náčiní, neboť je velmi opatrnou, nedůvěřivou rybou, která zřetelně návnadu očichává, nežli ji uchvátí a pozře. Velké tlouště většinou vychytají pytláci na noční šňůry. Malí jsou oblíbenou nástrahou při lovu štik. Maso tloušťů pocházejících z pstruhových a lipanových vod je dosti chutné, v nižších částech toků má osobitou, ne vždy zcela příjemnou vůni a příchuť.
Doba hájení od 15. III do 15. VI., nejmenší míra v Čechách je 25 cm, na Moravě je nejmenší míra 30 cm.